Kategorie

JARNÍ KOUPEL

Již v zimních měsících jsme spřádali plány jak na ně a hlavně taky kam na ně a kde budeme mít možnost vyzkoušet některé kapří novinky z dílny mého kolegy. Nakonec padlo rozhodnutí, že to letos nebudou novomlýnské nádrže, kde loni v tomto období kolega Lojza zdolal kapra roku Carp Clubu ČR, ale že se budeme věnovat jiné lokalitě Jižní Moravy - té naší.

Původní termín jsme z důvodu pracovní vytíženosti byli nuceni posunout, ale jak se nakonec ukázalo, vyplatilo se.


Na vytipované místo jsme dorazili brzy ráno 13.května. Bylo proměnlivé a bouřkové počasí, přesto však jsme stačili postavit náš bivi a zabydlet se tak, abychom uchránili spoustu našich věcí před mokrými kapkami deště.

Rozhodli jsme se zakrmit ještě za tmy. Plavidlo jsme neměli a jelikož padlo rozhodnutí pokusit se chytit nějakého toho velikána daleko od břehu, nezbývalo, než se jít prostě koupat. Tento čin se mi stal téměř osudným. Voda byla v tuto dobu ještě velmi chladná a já se rozhodl proti tomu bojovat. Obul jsem si kožené boty, natáhl tepláky a triko s dlouhým rukávem v domnění, že eliminuji pocit chladu. V letních měsících, kdy je vody málo, tak k lovnému místu prakticky dojdu, ale nějak mi uniklo, že ve sloupci má voda o téměř jeden metr více a to znamenalo buď na místo doplavat, nebo se vrátit. Rozhodl jsem se pro první variantu, ale po zhruba 40 - ti minutách strávených ve studené vodě jsem děkoval Bohu, že jsem zpět a že vůbec žiju. Oblečenému, obutému a zhruba se třemi kg boilie v igelitce se opravdu velmi těžko plave! Voda je mocný živel a právě toto byly chvíle, kdy jsem ji zase po delší době začal velmi respektovat.

Byl jsem tak promrzlý, že jsem se ani nemohl převléci do jiného prádla a k zahřátí pomohlo až druhé horké kafčo a několikátý doušek domácí slivovičky. Jó, kaprařina - to je pane dřina!

Ten den záběr nepřišel. V půlnoci jsme vytáhli naše nástrahy a šli spát, abychom ráno vstali v půl páté, nahodili a zavrtali se i s hrnkem kávy do svých, ještě vyhřátých spacáčků.

V 6,15 hod. mne však ze snění probouzí můj pravý signalizátor a zdolávám 12 kg těžkého, 84cm dlouhého, překrásně zbarveného kojáka. Nádherná ryba. Ještě nikdy jsem takovou za svůj rybářský život nechytil. Zachutnala jí kořeněná ryba.. Boilie bez chemické konzervace, které s úspěchem vyrábí můj kolega Lojza. 

Kolem 10. hodiny dopoledne musí Lojza odjet do své Carp devilské firmy a já zůstávám sám. Neměl to dělat, jenomže tak to prostě chodí. V pravé poledne, v rozmezí dvaceti minut zdolávám kapry 6 a 9 kg a v podvečer přichází razantní záběr opět na kořeněnou rybu od 87 cm a 13 kg těžkého lysce. Krásná ryba. Chvíli poté přijíždí Lojza s posilou - se synem Lubošem. Následující den právě Luboš zdolává na příchuť švestka svého trofejního desetikiláka, jinak je klid.

Následující dny se na mně začíná projevovat prochlazení ze studené vody. Je mi zle, bolí mě na plicích, v zádech a mám pocit, že přecházím zápal plic. Léčím se acylpyrinem a čajem ředěným pravou domácí slivovičkou. Úžasná kombinace. Dostalo se mi však odměny v podobě 13 kg šupin.

Následující dny opět zůstávám na " horkém " place sám. Další jarní koupel již neriskuji a dokrmuji pouze kobrou, což není ideální zvlášť kvůli přesnosti i dálce krmného místa. Ale není zbytí. Lojza pracovně nestíhá a já zatím netuším, že se právě probouzím do zatím rybářsky nejúspěšnějšího dne mého života. V tento den hned ráno zabral nádherný 16kg těžký lysec a celkem jsem zdolal 6 kaprů mezi 10 a 16 - ti kg. Musím však zmínit, že minimálně dvě stejně těžké ryby jsem při zdolávání ztratil. Byl to můj den "D". Horší bylo, že mě začalo docházet tolik úspěšné boilie a Lojza s novou várkou v nedohlednu. Přesto jsem byl osudu vděčný, že jsem ve správný čas na správném místě.

Bylo to nádherné!

Konečně. Je poledne a Lojza přijel s novou várkou čerstvých koulí. Nastalo focení a nádherní kapři se vraceli do svého rodného živlu. Lojza přijel v pravý čas. Další kapry bych už neměl kam uložit. 

V následujících dvou dnech se však již žádný kapří koncert nekonal. Myslím si, že tady se projevilo ne tak přesné zakrmeni jako při popisované koupeli. 

Bohužel, čas je nekompromisní, balím a hlavou se nám honí plány o další výpravě teamu za šupinatými velikány.

Ladislav Urban
Člen Carp clubu ČR